Magdalena je jedináček, a vůbec jí to nevadí. To, co jí ale příšerně štve, je její jméno. Magdalenina maminka jí proto říká Mojenka. Mojenka má hrozně ráda přírodu. Ví o ní vše a se svou maminkou hrozně ráda chodí do lesa. Její maminka ale onemocní a Mojenka se s tím musí vypořádat, navíc maminčina nemoc není vše ošklivé, co se v Mojenčině životě odehrává. Hrozně ji štve učitelka přírodopisu, Maňas a chovatelák, kde vězní zvířátka.
Moc se mi líbí děj, spisovatelka umí i těžké pocity čtenářům dávkovat po kouscích. Emoce z děje přicházejí pozvolna. Celá knížka je napsaná nespisovně, což dělá dojem, že to opravdu psala páťačka. Krásné jsou také ilustrace, které vyobrazují spíše pocity než děj. Když se pak člověk dozví, co přesně se stalo Mojenčině mamince (informace jsem si dohledala), je příběh ještě dojemnější.
Autorka recenze: Zora Kopecká (10), Bradlec
Mojenka: Olga Stehlíková, ilustrovala Andrea Tachezy, 192 stran, vydalo @nakladatelství Host (2022).
Napsat komentář