Ahmed je čtrnáctiletý kluk, který s tatínkem prchá ze Sýrie před válkou. Po nebezpečné plavbě na gumovém člunu, při které přijde Ahmedův otec o život, se Ahmed ocitá úplně sám v Bruselu. Bez peněz, bez dokladů, bez telefonu. Před deštěm se schová do sklepa malého domečku, kde se snaží přežít.
Max je třináctiletý Američan, který se kvůli práci rodičů musí s rodinou přestěhovat z Washingtonu do Bruselu, kde musí začít od začátku. Musí chodit do školy, kde se mluví francouzsky, i když se francouzsky nikdy neučil. Musí si najít nové kamarády a chodit do skauta. Pro něj je to zkrátka noční můra. Naštěstí budou v Bruselu jenom rok. Bydlí spolu s rodinou v takovém malém domku se sklepem… Proč má pocit, že vždycky, když ostatní spí, se v tom sklepě něco děje? Jako by tam někdo žil…
Dojemný a napínavý příběh o přátelství dvou dospívajících osamělých kluků. Max je osamělý psychicky, má kolem sebe svoji rodinu, ale v Bruselu nikoho nezná a připadá si na všechno sám. Ahmed je opuštěný fyzicky, nemá rodinu, nemá kamarády, nemá nic. Je obdivuhodné, že Ahmed přes všechnu nepřízeň osudu zůstává milý a hodný na všechny okolo sebe. I Max, když vidí, že někdo potřebuje pomoc, nikdy neváhá a nabídne se. Vyvolává to ve mně příjemný pocit, že na světě existují dobří lidé.
Kniha se mi moc hezky četla. Je napsaná z pohledu obou hlavních hrdinů, což mám ráda (jak už jsem psala v jiné recenzi). Přivedla mě k zamyšlení a k uvědomění si, že všechno opravdu důležité mám, a jsem za to velmi vděčná. Doporučila bych ji čtenářům od dvanácti let.
Autorka recenze: Barborka Grimmová, 14 let, okres Semily
Kluk odnikud: Katherine Marsh, přeložila Petra Johanka Poncarová, 344 stran, Nakladatelství Argo (2019).
Napsat komentář