Knížku Křiváci od Maureen Johnson mi půjčila kamarádka na skautském táboře a zhltla jsem ji za tři dny. Detektivky pro mladistvé bývaly můj oblíbený žánr, když mi bylo asi 10 let, a teď jsem se k němu na chvíli vrátila díky této knize. Děj prvního dílu série se odehrává na Ellinghamově akademii, což je prestižní univerzita pro nadané mladé lidi z různých oborů, vědy i umění. Příběh je detektivní fikce ze současnosti.
Hlavní hrdinka náctiletá Stevie Bellová se na akademii zabývá kriminalistikou a kriminologií jako studijním předmětem, na školu ji přivedl proslulý případ únosu a zmizení manželky a dcery zakladatele této školy, který se odehrál na začátku 20. století, tj. před 100 lety. Navíc se pachatel, který unesl paní Ellinghamovou a Alici, vrací na místo činu chystá se pravděpodobně spáchat další vraždu. Stevie tedy v rámci svého studia řeší oba případy, poznává nové školní prostředí a překonává své osobní strachy i problémy, které jí stojí v cestě vyřešení záhady. Například její rodiče jsou konzervativní přívrženci otřesného amerického senátora a nepřejí si, aby na akademii ve studiu pokračovala, když tam došlo k vraždě. Navíc akademii tolik nepodporují, protože se domnívají, že ženy tolik studovat nepotřebují a jejich účelem je stát se dobrou manželkou.
Příběh byl pro mě přitažlivý tím, že hrdinka mi byla blízká věkem, zažívá podobné problémy v osamostatňování se od rodiny a zároveň hledání svého místa ve světě. Na druhou stranu se autorka svým barvitým popisem mejdanů snažila přiblížit životnímu stylu mladých včetně popisů oblečení nebo vztahů: tato linka byla podstatně méně zajímavá a dost přepjatá. Výrazné osobnosti si autorka představovala trochu přehnaně: např. postava Ellie působí jako labil více než jako rebelující umělec. To ale není až tak zásadní problém. Milostná linka není důležitá pro knihu a tedy ani pro recenzi: byla příliš očekávatelná a vůbec v knize nemusela být, knize by to spíše prospělo.
Nejhezčí faktor na knize byly kapitoly, v nichž se mění čas (prolínání minulosti a přítomnosti). Kniha není psaná chronologicky, vyprávění skáče v čase podle toho, jak se vyvíjí Steviin postup v řešení případů. Autorka v podobě vševědoucího vypravěče překládá na přeskáčku důkazy, dopisy, policejní dokumenty, výpovědi, reálné situace, pohled postav na dění (myšlenky a úvahy): tyto hezké vložky činí čtení velmi zábavným a příběh je napsán opravdu poutavě, autorka udržela mou plnou pozornost, i když je pro mě už teď mnohem těžší u knížky vydržet než v minulosti.
S postavou hlavní hrdinky je možné se ztotožnit i proto, že je lidská a prožívá mentální či psychické problémy, mívá panické ataky. A to je další faktor, proč je knížka přitažlivá pro mladé: v knize najdete zastoupení různých typů lidí: asociálního kamaráda Nata, technologicky zdatnou feministickou kamarádku, lesbický pár – všichni jsou něčím odlišní. I když autorka nepatří mezi dnešní mladou generaci, má pro ni myslím pochopení, snaží se ji objektivně nahlédnout a projektovat její složitost do své knižní série. Menšinové záležitosti nestojí ději v cestě, nesnaží se je křečovitě zviditelnit nebo se tím podbízet: tyto věci jsou úplně normální tak, jak to dnes je.
Tím, že jde o první díl, je trochu frustrující, že se vůbec nic nevyřeší a odpovědi a indicie se nadále hledají: vyřešil se jen malý díl skládanky.
Knihu klidně doporučím čtenářům od 10 let, ale ideálním věkem je asi 14 let. Je ale jasné, že pobaví i dospělé, protože vím, že ji dospělí čtou.
Autorka recenze: Marika Mlčková, 16 let, Praha
Maureen Johnson: Křiváci, přeložila Zuzana Bičíková, 336 stran, vydalo Cooboo (2022).
Napsat komentář