Účastnice Výzvy Lisy Simpson Rozi Mlčková přečetla 3/12 knih.
5. Harry Potter, 8. Pohádky bratří Grimmů a 9. Pipi Dlouhá punčocha.
Získává 3 novinky!
5. J. K. Rowling série Harry Potter
Bohužel jsem si sérii o čarodějnickém učni Harrym Potterovi přečetla až po zhlédnutí všech filmových adaptací. Tím jsem se připravila o zážitky a o důležité informace, které ve filmech jsou jinak nebo v nich zcela chybí.
Série knih je samozřejmě mnohokrát lepší než filmy, i když musím uznat, že některé filmové díly nejsou špatné, třeba první (Harry Potter a Kámen mudrců) a čtvrtý díl (Ohnivý pohár).
Sérii šesti knih jsem přečetla komplet i se třemi doplňky, kromě dílu o Harry Potter a prokleté dítě. Když jsem byla kousek za začátkem, úplně mě to znechutilo. Takže jsem pokračování vzdala, protože jsem se moc vcítila do toho prokletého dítěte, které zažívá hodně špatné věci. Nejvíc mě překvapil pátý díl, ten nejtlustější, nejvíc se liší od svého filmového zpracování. Je v něm spousta důležitých detailů, které ve filmové adaptaci nejsou ani zmíněné a čtenář je musí znát.
Série HP je v něčem klasika, i tím, že jsou tam čáry máry, kouzelná hůlka, pláště a čarodějnická zvířata i pokus o svébytný kouzelnický jazyk. Toto mi na sérii vadí. Jinak příběh je strhující a přečetla jsem celou sérii bez zastávky. Mám ráda detailnější popisy, a toho je tu dost a dost, i to, že svět kouzelníků je oddělený od světa lidí a nefunguje v něm žádná elektronika, mobily a tak. A nemám ráda otevřené konce, a ty tady naštěstí v žádném dílu nejsou. Velmi se mi nelíbily ilustrace a výtvarné zpracování knih.
Nedivím se, že je tato série vůbec nejčtenější na světě, že je to literární úkaz, ale některé knihy, které jsem také přečetla, jsou přinejmenším stejně dobré: jako všechno od Astrid, Narnie nebo Podivné děti.
8. Jacob & Wilhelm Grimmové Pohádky bratří Grimmů
Pohádky bratří Grimmů mi četla maminka v posteli. Měly jsme vydání ilustrované Helenou Zmatlíkovou – moc se mi líbily ty její roztomilé obrázky, když jsem byla malá. Nejraději jsem měla pohádku Bělinka a Růženka, ale i Jednoočka, Dvojočka a Trojočka nebo Husopaska s koněm Faladou a O bílém hadu. Jsou to pohádky sebrané v 19. století, které asi znají všechny děti z Evropy, ale tyhle, které jsem teď vyjmenovala, jsou přece jen zvláštní, asi německé. V knize Chrise Colfera Země příběhů je vyprávění právě o této sbírce pohádek. Píše se tam, že bratrům Grimmům tyto pohádky nadiktovala kmotřička víla z Popelky – ona je totiž roznášela po světě a bratry Grimmy si našla jako své pomocníky, převyprávěla jim některé z pohádek, a oni je šířili dál ve své nejslavnější sbírce
9. Astrid Lindgren Pipi Dlouhá punčocha
Příběh o Pipi Dlouhé punčoše je plný fantazie, je vtipný a ztřeštěný – a zná ho asi každý. Je ale taky trochu zvláštní tím, že je současně malinko smutný, protože Pipi je opuštěný sirotek a snaží se svými nápady udělat si život snesitelnějším. Myslím, že to v audioknize dobře zprostředkovala herečka Barbora Hrzánová. Díky ní má Pipi všechny rysy: veselost, potrhlost, sveřepost, ale i opuštěnost, smutek, velkou samostatnost, snahu potěšit a chránit druhé. Bydlí v domě s koněm, opicí, je nebojácná a silná.
Z postav knihy jsem měla nejraději právě Pipi. Anička a Tomík byly obyčejné a trochu nudné spořádané děti z dobré rodiny. Pipi je vedle nich osoba z jiného světa. Na knížce je napínavá možnost, že si celou Pipi a vilu Vilekulu tyto dvě děti vymyslely. Ale tomu nevěřím, protože Anička a Tomík nemají žádnou fantazii. Je skvělé, že Pipi vždycky vypráví příběhy tak napínavě a reálně, že se ti dva do příběhu přímo dostanou, například když mluví o moři, je to ve skutečnosti louže, ale parta dětí je tak zabraná do dění, že si toho ani nevšimne. Pipi a její chování a výmysly jsou pro děti hotovým naplněním snů.
Napsat komentář